New year, new me (co na tom, že je únor), tak jsem se rozhodla své závazky plnit. Tedy alespoň v rámci možností. Proto právě teď sepisuju tenhle první příspěvek do své nové rubriky.
Vzhledem k tomu, že dneska bylo hezky, nebylo až tak obtížné se "ukecat" a jít na trénink pěšky. Byla to příjemná procházka. Teda... byla by, kdybych uměla chodit pomalu, pak bych si to užila. Takhle jsem akorát "přeběhla" město za necelou hodinku a na střelnici jsem byla moc brzo, takže jsem musela čekat než se uvolní místo.
Protože máme až příliš hodnou trenérku, vyfasovali jsme před tréninkem oddílové oblečení. Nechápejte mě špatně, líbí se mi to, ale připadám si trochu jako chodící billboard :/ Ale jak říkám, oblečení máme moc pěkný.
V rámci tréninku jsme si střihli kontrolní závod. Nebudu se tu rozšiřovat o číslech, mělo by vám stačit, když napíšu, že na moje poměry to bylo slušný. Slovy naší trenérky: "Umíš to i horší."
Doma jsem se ještě dokopala ke dřepům (moje bolavá kolena mě tiše nenávidí) a necelou čtvrthodinku jsem si poklečela. Pro laiky vysvětlím, to že jsem klečela znamená, že jsem "na sucho" trénovala polohu v kleče, kterou střílíme v malorážce. POZOR! Neplést se sušením, k tomu je zapotřebí mít v ruce zbraň.
Klečíme doma, abychom se do toho zase po zimě trochu vpravili a nebyli v létě vyjevení, že nám to zase nejde.
Toť asi vše ke dnešnímu tréninku. Nemohla jsem si vážně vybrat lepší den na to s tímhle sepisováním začít, protože v pondělí 19.2.2018 nám končí zkouškové období a já se vracím do školy a zase toho moc nenatrénuju. Věřte tomu nebo ne, když na tu střelnici člověk chodí sám, není to ono. Zvlášťproto že tam nemáte toho trenéra, který poradí, pomůže nebo zkritizuje co je třeba. No a bez kamarádů to taky není ono.
Už teď se těšim na další závody... A to jsem si myslela, že tohle nikdy neřeknu/nenapíšu.
TTYL
Adel
Žádné komentáře:
Okomentovat