10

Hey there,
přiznám se, včera jsem ani nedřepovala ani neklečela 😔
Cvičit před všema spolubydlícíma je dost trapný. Ze školy jsem tenhle týden chodila jako mrtvola a znechucená.

Naštěstí mám pátek uplně volnej, takže můžu jet domů už zítra. Díkybohu, budu moct jít na trénink 😊 A slibuju, že si to dneska odklečím.

Jak jste se měli vy?

TTYL

Adel

9

Hey there,
neděle se mimořádně vydařila.
Vstávala jsem v 9, takže pohodička, vyzvedla jsem si na střelnici věci (dneska jsem vyjímečně nemusela na hromadný sraz) a cca v půl dvanáctý jsem už byla v Liberci na střelnici.
Musím říct, že jsem byla nervózní. Zatim si ještě zvykám na šedesátku, takže mě to trochu rozhodilo, ale nakonec to dopadlo nad očekávání dobře.

Před závodem jsem se sice klepela jako vždycky, ale průběhu samotného závodu jsem měla poměrně neutrální pocity. Po závodě jsem měla kupodivu dobré pocity, což se často nestává. A to i s vědomím toho, že jsem udělala pár chyb. Dnes to byl výjmečný závod i v tom směru, že o všech špatných ranách jsem věděla. Občas se totiž stane, že bezprostředně po výstřelu máte pocit, že to byla dobrá rána, případně si myslíte, že víte kam to šlo. Ale pak je ta rána najednou někde jinde (místo vlevo dole, kde jste ji čekali, je najednou vpravo nahoře).
Nakonec jsem si přes všechny útrapy a špatné rány odvezla domů osobák.

I když jsem dneska makala, tak si stejně udělám dřepy a poklečím. Protože se to evidentně vyplácí.

A jaká byla vaše neděle?

TTYL

Adel

8

Hey there,
dnes se hlásím po další lenivé sobotě. Po uplynulém pracovním týdnu jsem si víc než ráda přispala, takže dopoledne se toho moc nekonalo.

Po naprosto vynikajícím obědě (domácí tortilly - tortilly kupované, domácí pouze náplň) jsme se sebrali a ještě s širší rodinou jsme vyrazili na brusle. Led na místní přehradě je dostatečně silný, takže jsme nemuseli mrznout na zimáku, ale rovnou pěkně venku. Když se vám tu přiznám, že jsem naposledy na bruslích stála asi před 10 leti, asi si dovedete představit, že žádné piruety se rozhodně nekonali. 🙄

Místo klasické sobotní sauny jsme oslavili trojnásobné únorové narozeniny rodinných příslušníků. To znamená dorty, spousty dalšího jídla a vína. Bílé víno je moje 😊. Nicméně dřepy ani "klečení" jsem nevynechala. Vlastně jak teď píšu tenhle příspěvek, klečím u toho.

Na poslední chvíli došlo ke změně plánu a zítra jedu na závody, takže bych asi měla vyrazit směr postel, ale nějak se nemůžu utrhnout od Bedekru (cestopisný pořad České televize, určitě mrkněte na ivysílání. Ale bacha, budete mít hlad a chuť na víno).

Držte mi zítra palce! 🍀

TTYL

Adel

7

Hey there,
tak dnešek byl vážně zvláštní...
Ráno bylo trochu moc vleklé na můj vkus. Skoro 4 hodiny nizozemské historie, to jednoho zmůže. Ačkoliv, i tak to byl zajímavý seminář.
Naštěstí jediný. Dopoledne jsem chtěla zakončit cestou domů, ale ... Když jsem si ve čtvrtek dopoledne kupovala místenku, spadla nám wifina a já ji musela kupovat na dvakrát. Napodruhé jsem si nezkontrolovala čas, takže jsem si koupila místenku na bus o hodinu dřív než jsem chtěla, ten kterým jsem původně zamýšlela jet domů byl natřískaný a tak jsem v Praze nedobrovolně strávila o hodinu dýl než jsem chtěla a složitě jsem si zařizovala místenku do toho dalšího. 🙄
Tady se kupodivu zase přihlásilo o slovo štěstí a povedlo se mi ulovit poslední volné místo k sezení. A pak už hurá domů.

Na domácí půdě jsem okamžitě zamířila na střelnici. Kam jinam bych taky šla, když mám celý týden střelecký absťák? 🙄
Trénink mě velice potěšil, dařilo se mi a snad poprvé jsem byla se svým výkonem spokojená. Rezervy tam samozřejmě mám dál, ale zatim to vypadá, že by se mohlo dostavit zlepšení na poli výsledků.
Jen škoda, že nedostanu příležitost se o tom přesvědčit už tenhle víkend. Bohužel byl enormní zájem o tyhle závody, ale to nevadí 🙂.

Nakonci tréninku jsem přidala krátké posilování na ruce a to proto, že jsem potřebovala nafouknout bombu ve vzduchovce, no a nejsnadnější je to ruční pumpičkou.
Doma jsem ještě přihodila 150 dřepů a 20 minut klečení :). Nakonec se vše v dobré obrátilo, ale ve chvíli, kdy jsem sledovala jak ten autobus odjíždí beze mě, nebylo mi zrovna do zpěvu.

Tak snad váš pátek probíhal či stále probíhá líp.

TTYL

Adel

6

Hey there,
mé dny jsou prázdné, nicneříkající, nudné, rutinní, suché ... prostě chodim do školy a ze školy, odřepuju a odklečim si to co mám a to je momentálně všechno.
Pár sportů už jsem vystřídala, ale to co zažívám teď se mi nestalo ještě nikdy.

Dřív jsem se snažila všem tréninkům vyhnout co to šlo, a to i v případě, že mě ten sport bavil (bylo to tak třeba u basketu). Jenže u střelby jsem se dostala do situace, kdy nejen, že chodim na všechny tréninky, ale já se na ně i těším, když to jde, chodim na extra tréninky a když náhodou na trénink nemůžu, neskutečně mě to štve a chybí mi to. CHYBÍ! Mě! Tady se děje něco divnýho. Asi jsem se vážně zamilovala do sportu. Nebo do "svý" bouchačky? Asi do svý bouchačky. Teda vlastně obou "mých" bouchaček.

Už aby byl pátek odpoledne. Vážně si už potřebuju jít zastřílet.

TTYL

Adel

5

Hey there,
přemýšlím jak tyhle příspěvky pojmenovat jinak. "Tréninkový deník" je ... takový suchý.. No nic, na to třeba přjdu časem, zatim asi zůstanu jenom u čísel.

Dneska jsem podle mého přechytralého telefonu nachodila 7,5km. Jojo slabota, ale lepší než si všude vozit prdel ne ? Teda, pardon... zadek 😏 12 000 kroků zní možná trochu líp.
Dneska jsem to odřepovala a odklečela poměrně rychle, hlavně díky tomu, že nikdo nebyl odpoledne "doma" (Praha pro mě prostě není domov). 9 dní a 900 dřepů, tak nic moc, ale lepší než nic. Zatim dělám prostě obyčejný dřepy, bez závaží. Ono se to se závažím dělá blbě, když žádný nemáte a v posilce se ztrapňovat nechcete. 😏

No v následujících dnech plánu toho nachodit víc, uvidíme jak to půjde. A asi místo 100 dřepů navýším na 150.

TTYL

Adel

Tréninkový deník 4

Hey there,
tak tohle se trochu nepovedlo... Dneska ráno jsem odjela do Prahy, protože začal semestr, bohužel... Teda vlastně bohudík 😏.
Ale to taky znamená, že jsem zpátky na našem pražském bytě a ten je...no jako krabice od bot. Mám tu přílliš málo místa na to existovat, natož nějakým způsobem cvičit. Nicméně jsem se o to pokusila. Rozcvička ještě ušla, nějak jsem se sem se svýma docela dlouhýma nohama vešla, ale na dřepy už to není. Do kuchyně cvičit nepůjdu, nejsem zrovna exhibiční typ, takže předvádět spolubydlícím jak dělám dřepy vážně nechci.

Nakonec jsem odklečela 20 minut a vzdala to. Ale navrch k tomuhle všemu jsem toho dneska docela dost nachodila. Můj přechytralý telefon mi hrdě hlásil, že jsem nachodila přes 10 000 kroků (což je údajně cca 7km), takže alespoň malá útěcha. 😄
Upřímně, chodit taky tak nějak musim, protože nám nejezdí tramvaj a na náhradní autobus se mi moc nechce a chodim docela ráda. Když už tu nemám toho psa, kterýho bych tahala na procházku, tak tahám aspoň sama sebe.

Momentálně začínám zvažovat, že bych začla docházet někam do posilky, ale za to se mi moc peníze dávat nechtěj. Jeden z důvodů proč cvičim doma je fakt, že je to zdarma 😄

TTYL

Adel

Tréninkový deník 3

Hey there,
nebudu vám tady vyprávět kdovíjaké pohádky. Neděle se velmi výrazně podobala sobotě. I když ... ne to bych kecala. Byla úplně stejná jako sobota. Procházka se psem, dřepy a odklečeno. Ještě přidám nápravná cvičení na záda, abych se vůbec mohla hýbat a mám splněno :)

Co mě dost mrzí je fakt, že zítra (v pondělí) odjíždím do Prahy. Vysokým školám začíná letní semestr, takže se budu vracet domů až na víkend (resp. v pátek odpoledne). To znamená, že mě čekají solo tréninky a nejsem si jistá jak moc se to projeví před blížící se republikou, ale to ukáže čas. Bude mi to chybět. Místo 3 tréninků za týden jen 1 a ještě bez odborného dozoru..
Jak říkám, uvidíme.

TTYL

Adel

Tréninkový deník 2

Hey there,
dnešek nebyl co se týče mého tréninkového "úsilí"nijak zvlášť náročný nebo bohatý.
Abych neseděla pořád jenom doma, vytáhla jsem zvíře na procházku (psa pro upřesnění), nebyla sice nijak dlouhá, asi jenom 5 km, ale na vyvenčení to bohatě stačí.

Po návratu z procházky jsem se kupodivu nemusela moc přemlouvat a odřepovala si další várku. Následně jsem zase přibližně těch 15 minut klečela (ta zimní příprava na standarta si doufám bude hodit, jinak si ničim kolena jen tak pro nic za nic) no a nakonec jsem to završila saunou. Vypotit se po tom, co jsem venku "vymrzla" (dneska žádná velká kosa nebyla, ale přece jen jsme na procházce strávili něco málo přes hodinu) bylo to nejlepší co mohlo být.

No a protože jsem hodná kamarádka, vyrazíme ještě dneska večer s kamarádkou "pařit". Aspoň budu mít zítra důvod si přispat😂

TTYL

Adel

Lodní ... totiž tréninkový deník 1

Hey there,
New year, new me (co na tom, že je únor), tak jsem se rozhodla své závazky plnit. Tedy alespoň v rámci možností. Proto právě teď sepisuju tenhle první příspěvek do své nové rubriky.

Vzhledem k tomu, že dneska bylo hezky, nebylo až tak obtížné se "ukecat" a jít na trénink pěšky. Byla to příjemná procházka. Teda... byla by, kdybych uměla chodit pomalu, pak bych si to užila. Takhle jsem akorát "přeběhla" město za necelou hodinku a na střelnici jsem byla moc brzo, takže jsem musela čekat než se uvolní místo.

Protože máme až příliš hodnou trenérku, vyfasovali jsme před tréninkem oddílové oblečení. Nechápejte mě špatně, líbí se mi to, ale připadám si trochu jako chodící billboard :/ Ale jak říkám, oblečení máme moc pěkný.

V rámci tréninku jsme si střihli kontrolní závod. Nebudu se tu rozšiřovat o číslech, mělo by vám stačit, když napíšu, že na moje poměry to bylo slušný. Slovy naší trenérky: "Umíš to i horší."

Doma jsem se ještě dokopala ke dřepům (moje bolavá kolena mě tiše nenávidí) a necelou čtvrthodinku jsem si poklečela. Pro laiky vysvětlím, to že jsem klečela znamená, že jsem "na sucho" trénovala polohu v kleče, kterou střílíme v malorážce. POZOR! Neplést se sušením, k tomu je zapotřebí mít v ruce zbraň.
Klečíme doma, abychom se do toho zase po zimě trochu vpravili a nebyli v létě vyjevení, že nám to zase nejde.

Toť asi vše ke dnešnímu tréninku. Nemohla jsem si vážně vybrat lepší den na to s tímhle sepisováním začít, protože v pondělí 19.2.2018 nám končí zkouškové období a já se vracím do školy a zase toho moc nenatrénuju. Věřte tomu nebo ne, když na tu střelnici člověk chodí sám, není to ono. Zvlášťproto že tam nemáte toho trenéra, který poradí, pomůže nebo zkritizuje co je třeba. No a bez kamarádů to taky není ono.
Už teď se těšim na další závody... A to jsem si myslela, že tohle nikdy neřeknu/nenapíšu.

TTYL

Adel 

Nová pravidla

Hey there,
ne opravdu se nejedná o nějaká pravidla u mě na blogu. Mám na mysli nová pravdila sportovní střelby.
Od 1.1.2018 totiž platí, že ženy a juniorky (v rámci genderové rovnoprávnosti) budou na všech větších a velkých závodech střílet vzduchovku 60 ran a malorážku 3x40.

Abych byla upřímná, na mě to skutečně působí tak, že to vymyslela skupinka chlapů. Protože přece jenom je to poměrně velká fyzická zátež. Nechci znít antifeministicky, ale ne každá holka/žena na to ty fyzické dispozice má nebo mít bude. Někdo je prostě od přírody drubounký a i kdyby se rozkrájel, tak těch 120 ran u standarta kvalitně neodstřílí. Myslím si, že je to trochu přehnané. S kamarádkou jsme to počítaly. Když budeme střílet 3x40, je to 120 ran závodu, plus se každá jednotlivá poloha nastřeluje, takže pokud budeme brát, že průměrně nastřelujeme 20 ran, tak už jsme na 180 ranách. No a někdy se prostě nedaří, tak do toho nástřelu musíme těch ran dát víc, nebo prostě někdo z principu nastřeluje víc než 20 ran, takže se tady pak můžeme dostat až na 200 - 210 ran z jeden závod, což je, mezi námi děvčaty, dost šílený.
Pro mě osobně je to zatm poměrně nepředstavitelný. 40 ran v kleče by nemuselo být tak hrozný, 40 v leže je "na pohodu", ale 40 ran ve stoje... to je pro mě jak říše za zrcadlem. Navíc mám poměrně velké problémy se zády a s koleny, takže to bude asi taky celkem bolestivý zážitek. Určitě vám dám vědět, až to absolvuji, jaké byli moje první dojmy. Tak se těšte.

Co týče vzduchovky, tam jsem si to tak nějak dokázala představit. Přece jen je "jen" 20 navíc. Už jsem měla i možnost si to vyzkoušet a opravdu to není o tolik horší než klasická "čtyřicítka". Je to spíš o vašich pocitech a prvních dojmech. Nicméně jsem ráda, že jsem měla možnost si to vyzkoušet ještě před pohárem. Seznamovat se s "novou" disciplínou na velkém závodě by nebylo zrovna dvakrát příjemné.

TTYL

Adel

I'm back

Hey there,
ne ještě jsem neumřela, i když posledních pár týdnů trénujeme tak intenzivně, že bych se ani nedivila. Ne opravdu žiju, ale žádné články nevycházeli, protože jsem na vás upřímně tak trochu zapomněla. Nebojím se to přiznat, ale stydím se za to.

Tenhle blog byl sice původně zamýšlen jako zdroj informací o sportovní střelbě pro laiky, abyste si mohli udělat lepší představu. Ovšem čím víc o tom uvažuju, tím je evidentnější, že já vlastně nejsem ten správný člověk, který byl si měl vzít něco takového na triko.
Ano, můžu vám tu popisovat jak probíhají naše tréninky, shrnout vám nějakým způsobem soustředění a tak podobně, ale nejsem si jistá, že to je ten druh informací, po kterých jdete. Je pravda že střílím již čtvrtým rokem (na podzim jsem začla svou 4. vzduchovkou sezónu), ale pořád si myslím, že toho vím dost málo na to, abych se o to s vámi mohla s čistým svědomím podělit.
Prostě mám ještě málo zkušeností a moje výsledky jsou dost mizerný na to, abych si tady mohla hrát na to, že vím něco o sportovní střelbě.

To ovšem neznamená, že s tímhle blogem seknu, jenom budu muset trochu přehodnit jeho obsah. Asi bych mohla začít vést rubriku, která bude sloužit trochu jako tréninkový deník (když už si nejsem schopná vést normálně na papíře, ačkoliv bych měla). Pokud se to nesetká s větším ohlasem, popřemýšlím o něčem jiném. Přece jenom bych chtěla zachovat to původní "téma" mého blogu :) Aspoň zatím.

TTYL

Adel