tak dnešek byl vážně zvláštní...
Ráno bylo trochu moc vleklé na můj vkus. Skoro 4 hodiny nizozemské historie, to jednoho zmůže. Ačkoliv, i tak to byl zajímavý seminář.
Naštěstí jediný. Dopoledne jsem chtěla zakončit cestou domů, ale ... Když jsem si ve čtvrtek dopoledne kupovala místenku, spadla nám wifina a já ji musela kupovat na dvakrát. Napodruhé jsem si nezkontrolovala čas, takže jsem si koupila místenku na bus o hodinu dřív než jsem chtěla, ten kterým jsem původně zamýšlela jet domů byl natřískaný a tak jsem v Praze nedobrovolně strávila o hodinu dýl než jsem chtěla a složitě jsem si zařizovala místenku do toho dalšího. 🙄
Tady se kupodivu zase přihlásilo o slovo štěstí a povedlo se mi ulovit poslední volné místo k sezení. A pak už hurá domů.
Na domácí půdě jsem okamžitě zamířila na střelnici. Kam jinam bych taky šla, když mám celý týden střelecký absťák? 🙄
Trénink mě velice potěšil, dařilo se mi a snad poprvé jsem byla se svým výkonem spokojená. Rezervy tam samozřejmě mám dál, ale zatim to vypadá, že by se mohlo dostavit zlepšení na poli výsledků.
Jen škoda, že nedostanu příležitost se o tom přesvědčit už tenhle víkend. Bohužel byl enormní zájem o tyhle závody, ale to nevadí 🙂.
Nakonci tréninku jsem přidala krátké posilování na ruce a to proto, že jsem potřebovala nafouknout bombu ve vzduchovce, no a nejsnadnější je to ruční pumpičkou.
Doma jsem ještě přihodila 150 dřepů a 20 minut klečení :). Nakonec se vše v dobré obrátilo, ale ve chvíli, kdy jsem sledovala jak ten autobus odjíždí beze mě, nebylo mi zrovna do zpěvu.
Tak snad váš pátek probíhal či stále probíhá líp.
TTYL
Adel
Žádné komentáře:
Okomentovat